Měření tepla v bytech

nedílná součást renovace bytových domů

Stavební listy 11/99

Hlavním významem renovace bytového domu je především vrátit objektu jeho užitnou hodnotu a současně získání některých nových vlastností, umožňující vyšší komfort bydlení. Mezi tyto nové vlastnosti by mělo patřit zainteresování uživatelů na velikosti provozních nákladů bydlení, zejména množství spotřebovávaných energií v bytech. Účinným nástrojem ovlivňujícím velikost spotřeby je dnes již běžně zavedené bytové měření elektřiny, plynu a vody. Naopak měření tepla v bytech se nadále považuje za jakousi nadstavbu o jehož významu se pochybuje. To vychází z obtížnosti úlohy měření tepla v bytech, navíc podporované legislativní nepovinností měření. Nicméně vyhláška MPO č.85/ 1998, stanovující pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody na objektu, určuje velikosti měrných ukazatelů spotřeby tepla na vytápění vztažené na 1m2 započitatelné podlahové plochy (GJ/m2.rok) a současně stanovuje ukazatele vztažené také na denostupeň (MJ/m2. denostupeň.rok).

Dosažení stanovených, v blízké době již závazných hodnot, nemusí být vždy jen otázkou předpokládané automatické funkce stavebního opatření, např zateplení. V mnoha případech naopak individuální lidský faktor, s těsnými vazbami na velikost platby, může v oblasti úspor a snížení vlastních nákladů sehrát velmi významnou úlohu. Domnívám se , že v renovačních projektech by se tento mechanismus neměl ignorovat. Zcela jistě vzniknou nové spory, která technická zařízení pro měření tepla v bytech je nejvhodnější použít. V podstatě existují dvě metody měření a z toho vycházející dva druhy zařízení. Dle první metody se měří množství tepla předávaného radiátory a po příslušných korekcích na dispozici bytu, velikost radiátoru atd., se stanovují rozúčtovací hodnoty pro jednotlivé byty objektu. Zařízení dle druhé metody kontinuálně měří tepelný stav bytu (tepelnou pohodu) a z rozdílu venkovní a vnitřní teploty bytu průběžně počítá topné jednotky- denostupně každého bytu. Pro osvěžení- denostupeň vyjadřuje teplotní náročnost na vytápění ve vztahu k venkovní teplotě. Např. určitý byt, který má vnitřní teplotu 20oC, při venkovní teplotě 8oC a to vše po dobu měření 24 hod. t.j. jeden den, zařízení zaregistruje 12 denostupňů. Tato metoda současně automaticky respektuje teplotní toky mezi jednotlivými byty, rovněž mezi středními a krajními byty a vyjadřuje teplotní komfort konkrétního bytu. Platba závisí na velikosti užívané teploty v bytě.

V zateplených objektech, kde musí následnovat snížení tepelného příkonu do bytů, nejlépe snížením teploty otopné vody, se teplota radiátoru začne již blížit teplotě v bytě. Měření dle první metody t.j. měření na radiátorech již ztrácí citlivost a přesnost a prakticky nelze použít.

Vyráběná zařízení dle druhé metody, umožňují použitím moderní elektroniky rozsáhlé další doplňující funkce vedoucí uživatele k úsporám. Jako příklad lze uvést Centralizovaný měřicí systém MV1 pro měření spotřeby tepla, studené a teplé užitkové vody v bytech. Základ tvoří bytové měřicí jednotky (BMJ) v bytech, registrující počet denostupňů, případně množství studené a teplé užitkové vody. Všechny BMJ jsou sběrnicově propojeny do centrální jednotky ze které lze kdykoliv provést odečet naměřených údajů ze všech bytů a to bez vstupů do bytů.

Pro měření spotřeby vody jsou použity moderní bezpohybové elektronické průtokoměry, přičemž u teplé vody se odděleně registruje voda o teplotě menší nebo větší jako 45oC.

Konkrétní příklad nasazení měření spotřeby tepla v bytech.

Na objektu Brno-Bulharská 102, byl instalován firmou Lomex Blansko a od 1.1.1997 používán Centralizovaný měřicí systém pro měření spotřeby tepla v bytech. V tabulce je uvedena spotřeba tepla měřeného období roku 1997 a 1998 a srovnává se se spotřebou neměřeného období roku 1996

  1995 1996 1997 1998
          rozdíl úspory   rozdíl úspory
  GJ GJ GJ Kč/GJ GJ GJ Kč/GJ GJ
1.pol 445 525 373 180 -152 -27360 333 333 -192 -63744
2.pol 323 311 256 250 -55 -13750 334 359 +23 +8257
Celkem 768 836 629   -207 -41110 667   -169 -55487
            (-24,8%)       (-20,3%)

Všechny údaje spotřeby tepla na objektu jsou převzaty z fakturačních podkladů dodavatele tepla TEZA BRNO a.s. Nepoměr naměřených GJ v prvním a druhém pololetí roku 1998 je způsoben posunutým časovým odečtem z patního měřidla. Pro objektivnost celého hodnocení je třeba vzít do úvahy, že rok 1996 byl dle údajů SEI cca o 1,5oC chladnější než roky 1997, 1998. Tato skutečnost je dále promítnuta do výpočtů snížením úspor o 9%.

Celkem úspory za rok 1997 a 1998 činí 96597 Kč (41110+55487) a po snížení o 9% jsou skutečné úspory ve výši 87903 Kč. Při ceně 99839 Kč celkových investičních nákladů na bytové měřiče tepla ( 24 bytů), tak vychází návratnost investice cca 2 a 1/4 roku. Na objektu nebyly prováděny žádné stavební úpravy.

Dosažené úspory jsou výlučně výsledkem racionálního chování nájemníků kteří pochopili, že hlavním kritériem určujícím jejich platbu za vytápění bytu je vnitřní teplota bytu a jim vyhovující tepelný komfort. Vnitřní teplotu bytu, ze které se počítá platba, mají možnost všichni průběžně sledovat na displeji bytového měřiče a podle potřeby si teplotu v bytě regulovat.